Úvodní stránka

Aktuality

Detail aktuality

08|07 2019

FO/Dorost: Wroclaw Trophy

Článek o účasti dorostu na mezinárodním turnaji

Wroclaw Trophy 2019

Ve dnech 4.-7.7. jsme se s dorostenci fotbalového oddílu TJ Baník Vamberk, z.s. zúčastnili mezinárodního turnaje v Polské Vratislavi. Tento turnaj hostila Vratislav již po sedmé, organizoval ji Euro-sportring, vše pod patronací starosty Vratislavi a polské fotbalové asociace. Turnaje se účastnilo 4000 hráčů z 200 týmů z 20 zemí, sehrálo se zde 650 zápasů na 22 hřištích, vše pod hlavičkou UEFA.
                Fotbalový oddíl TJ Baník Vamberk na tento turnaj vyslal dorostence v kategorii U19. Složení týmu bylo následovné: Ondřej Martinec (brankář), Jakub Halamka, Robin Ptáček, David Ksandr, Jakub Svrbík, Zdeněk Tobiška, Petr Šimeček, Radek Müller (kapitán), Patrik Hagara, Štěpán Dostál, Jan Müller, Tomáš Šafařík, Dominik Veselý, Daniel Koníček (brankář), Filip Mikyska, Jiří Soběslav. Trenéři Karel Richter a asistent trenéra Rudolf Hagara, dále jako vedoucí týmu já (Ondřej Frejvald). Pouze dva hráči našeho týmu dosáhli vrcholového ročníku v U19, tedy ročník 2000, dva hráči ročník 2001, šest hráčů ročník 2002, čtyři hráči ročník 2003 a dva hráči ročník 2004.
                Ve čtvrtek večer jsme dorazili do Vratislavi, do Sportovní haly AWF v Olympijském areálu, kde se turnaj odehrával. Čekala nás kontrola věku hráčů, informace o pobytu a volnočasových možnostech. Přesun na ubytovnu, na vysokoškolskou kolej Arka. Po zabydlení jsme se vrátili do sportovní haly AWF na večeři. Zatímco hráči vyrazili spolu s trenéry na procházku po areálu, já jsem se zúčastnil mítinku vedoucích, na kterém jsem obdržel podrobné informace o turnaji a byl proškolen z pravidel. Po tomto setkání jsem osobně předal dar od starosty města Vamberk řediteli turnaje panu Zielinskému, sportovnímu koordinátorovi panu Kunkovi a organizátorce pobytu paní Adamek. Tímto bych chtěl vyjádřit dík panu starostovi za tyto dary, které byly velmi vřele přijaty.
                Páteční ráno nás čekala snídaně a přejezd do areálu Olawka, ve kterém jsme sehráli první dvě utkání. Poctivá rozcvička a hry s míčem i bez něj naše hráče řádně připravily na první utkání. Sehráli jsme utkání s Panters Futsal klub z jihočeské Bechyně. S jedinými krajany ve skupině jsme hráli velmi vyrovnanou partii, bohužel pro nás jsme v závěru prvního poločasu obdrželi branku. Robin Ptáček byl nejblíže gólu v závěru utkání, kdy hlavičkoval do prázdné branky, ale bohužel naší radost zmařil heroický zákrok obránce. Technický fotbal, který panteři předváděli byl velmi líbivý. Bylo patrno, že se nejedná o čisté futsálisty, ale o šikovné fotbalisty. Jak mi při diskuzi trenér panterů potvrdil, jednalo se o hochy hrající fotbal i v ligových klubech. Zklamání našich hochů z prohry nahradila radost z volného výběru oběda v místním obchodním centru. Plní elánu jsme se vrátili do Olawky připraveni změřit síly s velkým favoritem naši kategorie s Ukrajinským FC Kovel Volyn. Snažili jsme se s trenéry co nejdéle držet informace o tomto ligovém klubu a jejich předchozím utkání, ve kterém přejeli polský Energetyk Siechnice 5:0. Řekli jsme si jasně: „hoši jdeme hrát fotbal a užít si hru“. Všichni hráli skvěle a celý tým do posledního hráče ze sebe vydal, co mohl. Uhráli jsme krásnou prohru 2:0! Odchod ze střídačky provázely pokřiky a oslavy, Volyňští moc nechápali, z čeho máme radost. S vedoucím mužstva Kovelu jsme prohodili pár slov, při kterých jsem mu v krátkosti vysvětlil, jak velká je naše jednota a jak si ceníme hry s jejich klubem, on vyzdvihl náš přístup a ocenil naši bojovnost a radost. Po večeři jsme vyrazili do centra města, kde se na místním „Rynku“ odehrál slavnostní ceremoniál, při kterém byla zástupci hráčů složena přísaha UEFA. Nechyběli tanečnice a tanečníci, taneční hudba a slavnostní nástup s vlajkami. Cestou na tramvaj, jsme si ulicemi Vratislavy společně zaskandovali klubové pokřiky a zazpívali pár českých písniček, tento projev byl místními velmi vřele přijat a opětovali naše pokřiky potleskem, nejvíce se ujal pokřik „Polska děkujem“. Přesun tramvají a po vysokoškolské koleji, kde jsme byli ubytovaní, už však byl klidný a spořádaný. Wroclaw v roce 2012 hostila Mistrovství Evropy ve fotbale a místní obyvatelé mají stále ještě v živé paměti České fanoušky, které vnímali velmi pozitivně, a to údajně i po výhře Čechů 1:0 nad domácími.  
                Ráno po snídani jsme vyrazili do hlavního areálu turnaje. Největším překvapením pro nás byl stav hřiště, na kterém jsme měli odehrát první utkání. Bohužel sucho dalo za své, absence automatického zavlažovacího systému patrná. Nicméně jsme sehráli utkání s polskými Energetyk Siechnice při kterém padl náš první gól v turnaji, vstřelil jej Petr Šimeček a tím nám zajistil výhru v zápase. Po většinu zápasu jsme domácí přehrávali, náš herní projev byl výborný, pracovitost našich hráčů excelentní. Jediný souboj nebyl vypuštěn. Výsledek 1:0 pro nás, byl obrovskou vzpruhou. Plni elánu a radosti jsme se přesunuli podpořit FC Spartak Rychnov nad Kněžnou, který na tento turnaj přijel se staršími přípravkami U11. Klukům jsme udělali radost a s ukrajinským celkem remízovali. V našem čtvrtém a závěrečném utkání ve skupině jsme hráli na hlavním turnajovém hřišti číslo 1 se slovenskou ObFZ Nitra Husarik. Utkání bylo živě vysíláno na youtube, kde je záznam stále k shlédnutí. Věděli jsme, že rovnocenným partnerem pro Nitru ani zdaleka nejsme, že jejich kvality vysoko přesahují naše, ať už herně, takticky či fyzicky. Souboj Davida s Goliášem. Našim cílem bylo uhrát co nejnižší prohru. Bojovali jsme jak lvi, ale nestačilo to, prohráli jsme 4:0. Kdo to kdy viděl, aby se výběr oblastního fotbalového svazu Nitra radoval ze vstřeleného gólu Vambereckému Baníku?.
                Celkově jsme se umístili na čtvrtém místě v tabulce základní skupiny. Po posledním zápase na kluky sedla silná únava, zpáteční cesta na ubytovnu nás dodělala. Po krátkém odpočinku nás však vyhnal hlad na oběd. Klukům jsme opět dali volnou ruku při výběru oběda, avšak navýšili jsme jim rozpočet, tak aby se pořádně najedli a ještě si mohli dopřát dezert. Po obědě jsme se rozdělili na dvě skupiny, kdy jedna se přesunula odpočívat na ubytovnu a druhá na místní přírodní koupaliště. Voda byla příjemně studená, tak akorát na ochlazení a prokrvení nohou, které dostaly tolik zabrat. Největší atrakcí, kromě všude přítomných řas, se staly labutě s mláďaty, které nás nakonec vyhnaly svým chrčením. Po večeři jsme si dali chvíli odpočinek a následně se vydali k místní multimediální fontáně, abychom zhlédli představení. Synchronizované vodotrysky doplněné světlem a vážnou hudbou, byly pro naše borce skvělým doplňkem k pizze, kterou jsme cestou pro všechny pořídili. Spěšný návrat tramvají zpět na ubytovnu a rychle spát. Únava vzala za své.
                Závěrečný den na turnaji začal snídaní a balením. Přesun do pro nás již známého areálu Olawka a rozcvička. Čekání na první zápas jsme si zkrátili fanděním dívkám z SK Dynamo České Budějovice, které zde hráli v kategorii G15. Následoval náš důležitý zápas s SK Bakov nad Jizerou, úkol zněl jasně: zvítězit. Povedlo se a po dvou gólech Šimečka a gólu Ptáčka jsme zvítězili 3:1. Bakov jsme s přehledem přehrávali a po celý zápas jsme je drželi pod tlakem. Šancí a střel na bránu jsme měli opravdu hodně. Úkol splněn. Po zápase jsme si sedli na tribunu a fandili jsme dívkám z FC Hradce Králové, které zde hráli v kategorii G15. Posledním zápasem na turnaji mělo být rozhodnuto o našem umístění, buďto 5., nebo 6. místo. Naším posledním soupeřem na turnaji, byli naši staří známí Panters Futsal klub. Jihočeši i naši, již byli očividně unaveni, ale stále ochotní bojovat. Proto, jsme se s trenérem panterů dohodli, že dáme jen tak lehký fotbálek, bez zbytečně vyhrocených situací, hlavně aby se nikdo nezranil, a zároveň abychom si zahráli fotbal. Tak uvolněný, veselý, ale zároveň rychlý a technický fotbal jsem dlouho neviděl. Byl to pohled na čistou radost ze hry, všichni chlapci si to vyloženě užívali, žádný stres jen hra. Sranda a smích z obou stran, parádičky. Dle mého, nejhezčí utkání turnaje. Nicméně padl jeden gól, nekompromisní a nechytatelná bomba k tyči do naší sítě. Tento jediný gól v zápase rozhodl o našem umístění v turnaji: 6. místo. Všichni jsme výsledkem spokojeni, být šestý z deseti na mezinárodním turnaji při této fotbalové úrovni, rozhodně není zač se stydět. Pro nás je to nejdůležitější, že mají kluci spoustu zážitků, na které budou určitě vzpomínat. Na prvním místě a vítězem se stali FC Kovel Volyn. Na druhém místě skončila ObFZ Nitra Husarik. Třetí příčku obasadili domácí MKS Parasol Wroclaw a čtvrtí byli LKS Slask Koszecin.
                Dovolte mi poděkovat hlavním aktérům - hráčům dorostu TJ Baník Vamberk: Byli jste skvělý a čtyři dny s vámi mě dobili baterky do plna. Vaše hra byla skvělá, rvali jste se jako lvi a ani jeden z vás nevypustil jediný souboj. Výsledky a umístěním jste nás všechny ujistili, že ve Vamberku se hraje dobrý fotbal a že i do budoucna se máme na co těšit. Spolu s Karlem Richterem a Rudolfem Hagarou jsme díky vám omládli. Díky moc. Poděkování patří i Karlu Richterovi a Rudolfovi Hagarovi.
                Závěrem musím poděkovat městu Vamberk za podporu, bez které bychom na tento turnaj nemohli vycestovat.

Ondřej Frejvald, tajemník TJ Baník Vamberk, z.s.